Historie (ateliér 2016-2020)

Kdyby stěny mohly mluvit (a to samé stoletá dubová prkenná podlaha), vyprávěly by příběh Oskara Brázdy (1887-1977), českého malíře a umělce, který zde přímo v těchto podkrovních prostorech žil a tvořil po část svého života. Bylo nám ctí následovat půl dekády v jeho stopách a přinášet krásu, nahotu, kreativitu a umění zpět do těchto místností.

 

Tato černobílá fotka Oskara Brázdy a jeho aktových portrétů zachycuje malíře přímo v  prostorách, které po půl dekády byly i naším ateliérem, první verzí Prague Boudoir.

„I’LL NEVER FORGET THE WONDERFUL MOMENTS AND FRIENDSHIP THAT BONDED US DURING THE WAR AND ON CAPRI.“
T. G. Masaryk
Praha, Československo, 1927

„Sláva Brázdova je slávou Itálie!“
Duce Benito Mussolini
Řím, Itálie, 1924

Akademický malíř Oskar Brázda (1887-1977), přáteli zvaný Oki, je rodákem z Rosic u Pardubic. Jeho otec byl majitelem pražské kavárny Slavia. Pro bohémský život svého syna neměl moc pochopení, ale nakonec mu umožnil vystudovat malířskou akademii ve Vídni. Roku 1911 byl Oskar přijat k osobní audienci císaře Franze Josefa 1. ve vídeňském Hofburgu. Od císaře obdržel medaili a dvouleté stipendium v Římě. Oskar zde zůstal 14 let a propracoval se mezi slavné malíře. Stal se portrétistou římské honorace, vystavoval nejen v Římě, ale i v Benátkách, Miláně, Paříži, Bruselu. Jeho ateliér navštívil i papež Benedikt XV.

Za 1. světové války se Brázda zapojil do odboje, navázal styky se Štefánikem a roku 1917 se stal tajemníkem M. R. Štefánika a v rámci boje za čs. samostatnost otevřeli českou kancelář v Římě. Brázda vytvořil stovky map budoucího Československa, navrhoval vlajky pro legie.

Během 1. světové války byl internován jako příslušník nepřátelského státu na Sardinii. Po válce byl vyznamenám významnými řády. 1921 a 1922 doprovázel T. G. Masaryka na jeho cestě po Itálii, byl u jeho schůzky s Maximem Gorkým na Capri a při setkání s pěvcem Enrico Carusem. Během pobytu v Římě v roce 1915 se Oskar Brázda oženil s Amelií Posse (1884-1957). Amelie byla švédská spisovatelka, šlechtična, příbuzná švédské královské rodiny. Byla osobní přítelkyní Hany a Edvarda Benešových. Amelie studovala hudbu, malířství, architekturu. Za svou činnost v odboji obdržela Řád Bílého lva. 1925 se Oki s Amelií přestěhovali do Čech, na zchátralý zámek Líčkov, který se po opravě stal významným kulturním střediskem. Jezdil sem Masaryk, Beneš, příslušníci švédské královské rodiny. Oki měl dokonce milostný románek s Olgou Masarykovou, ale Masarykovi se to nelíbilo. Více o Oskaru Brázdovi např. v tomto článku.